KOLEMREPUBLIKY VII.
aneb „řeka Olše“
Hraniční úsek: Karviná
– řeka Ołsza v Polsku – ústí Olše do Odry (hranice vedla říčním korytem), asi 12 km
Celá trasa: viz
hraniční úsek + další výlety po vlnách
Termín: 4. 7. 2016 (hraniční úsek)
Účastníci: Hanka,
Broňa, Gábina, Kája, Eliška, Kubík, Markétka, Johanka, Filip, Kuba, Jirka,
Martin, Kašík, Nedbalka, rodiny Eckhartů a Černohousů + další přátelé, psi
Bolka a Charlie
Dopravní prostředek:
k hranicím a od nich autem, lodí, po hranicích lodí
Hurá, prázdniny! Kromě dětí (těch, co nejely na skautský
tábor), lodí a psa jsme si s Hankou sbalily i nové spacáky
s vyhlídkou na noci v bavlnce. Taktéž další hraničáři
z posledních sil naházeli do aut plavky, pádla, pumpy, kotlíky a lodě a
vydali se k hranicím. Černohousovi se spakovali ve velkém, bylo až
s podivem, co všechno jejich vůz ukrýval. Což o to, noci byly klidné, ale
dny mezi nimi dosti šplouchaly.
Tuto etapu jsme totiž absolvovali po vodě. Stany jsme po
příjezdu postavili v autokempu
Jezero u Hlučína[1].
Při jejich kompletaci měly sestry
Ošancovy sice oči navrch hlavy, ale nebylo to horší než předchozí kontrola
dopravní policií. Když uniformovaní krasavci viděli, kolik nás v pidiautě
je, a jaké etudy jsme schopny přehrát, aby celá ta šaráda (nesvítící světlo,
lékárnička) moc nestála, spokojili se s káravým (a soucitným) pohledem a
požadavkem 200,- Kč. Ufff.
Červencové horké letní dny včetně jednodenního výletu
hraničním korytem řeky Olše jsme
trávili v lodích na meandrujícím toku v marné snaze vyhnout se bobřím
hrázím. Vody bylo málo a tak došlo i na zběsilé šťouchání, odrážení ode dna,
balancování v lodi na kluzkých kmenech a výstup do bahňáku. Po několika
kilometrech jsme toho měli plné kecky. A na břehu vždy ještě umýt, vysušit a
vyfouknout lodě, sbalit proviant, naskládat do auta, spočítat děti, psy, pádla
a barely. V kempu totéž zase ven, kotlíky, oheň, sehnat děti, zacpat jim
pusy a bříška a pak padnout bez dechu na tvrdou zem.
Vodácké zkušenosti jsme sbírali v různých pozicích a
posádkách. Kája přijala roli neoficiálního instruktora – a nešetřila
instrukcemi. Za největší hvězdy však byly Bolka a Charlie. S nožkou
přes nožku a vrtícími ocásky se rozvalovaly na přídích nafukovacích Pálav,
občas vyměnily plavidla, líně štěkly, smočily tlapku, zívly a pokračovaly
v lenošení. To junioři byli akčnější. Johanka s Jirkou každý ve své
bárce zvládli i jez. Gejzír adrenalinu ale spustila až živá ryba, která Kubovi
Černohousovi skočila při plavbě přímo z vody do lodi. Jiná loď naší
flotily tímto způsobem přijala další dva členy.
Za zmínku též stojí samotný počátek hraniční plavby po
rozvodněné Olši, kde se Kája s Martinem na laminátce cvakli na prvním
stupni a vykoupali benjamínka Kubíka (jež tou dobou trávil v lodi zrovna
svých prvních 10 minut v životě – ale hrdinně s nimi v plavbě
pokračoval!!!).
Z kempu jsme to vzali ještě přes Ostravu a Vítkovice na Bolt
Tower a k pecím. Oproti přírodě to bylo hodně civilizované a
technické, ale líbilo se. Dopravní policisté už na nás opět čekali: u Šternberka
byla Hanka radarem usvědčena z rychlé jízdy. Finanční postih na sebe
nenechal dlouho čekat. Domů jsme přijeli s vůní bahna, unavení, ale
spokojení.
PS:
Broňa svůj zápis v deníku ukončila poznámkou: „Kromě tyčí od stanu jsem zapomněla i příbory a ešusy, tak jsme se o
nářadí stravovací dělili s Konečnými. Poučení pro příště – lépe balit!“.
[1]
https://www.dokempu.cz/hlucin/kemp-atc-hlucin-20284/#onas
oficiální stránky jsou momentálně nefukční
Komentáře
Okomentovat